GPS-presnost

23 zpráv
Zpět na přehled

GPS-presnost

23 zpráv MMJPMP0J 14 účastníků 15 min čtení
  1. Marek Janata janata.mar na gmail.com #m71ead3
    Ahoj, Narazil jsem párkrát, že stopa od GPS se dost výrazně lišila od fotomap - jak tohle řešíte (pochopím že ta fotka je z nějakýho úhlu, ale tohle už bylo docela hodně)? Třeba jsem s gpskou oběhl u nás nějaká hřiště a dost to nehraje. A ve finále to nehraje ani s fotkou, ani s původními datama na osm. GPS je celkem přesná - někde se sejdu na metr, jinde je to tragicky Jak tohle řešíte prosím? Marek
  2. Kroupar Václav vaclav.kroupar na generali.com #m0f1ee2
    Zajimavou zabavou s GPS je zapnout tracker, polozit ji nekde ven a sledovat, za jak dlouho nachodis kilometr. Bude-li to v lese pobliz skal, tak to nebude trvat moc dlouho. Delam geocaching a tam obcas neni problem behat v okoli 10-20 m od cilovych souradnic. Sipka se toci jak na obrtliku a vzdalenost pripomina generator nahodnych cisel (0-20). Václav Kroupar 28. 8. 2018 v 12:43, Miroslav Suchy <miroslav na suchy.cz>:
  3. majka majka.zem+talk na gmail.com #m3c89bd
    Bacha, z mé zkušenosti GPS za různých okolností utíkají do stran. Pokud je to ve svahu / z jedné strany je třeba les / baráky, může být stopa hozená o několik metrů na jednu stranu, jakmile se situace obrátí, bude to zase na stranu druhou. Navíc přesnost "běžné" GPS je za normálních okolností minimálně v metrech, nedá se brát doslova. Pokud nemáš stroj za tisíce, nelze GPS jen tak na 100% věřit (ani na volném prostoru). Tj. v zástavbě beru podle domů natrasovaných z RUIAN (zarovnám podle nich), "venku" beru momentálně spíš podle polygonů lpis (tedy polí), pokud viditelně sedí na fotomapy - opět, zarovnám podle tohohle. Tj. pokud je hřiště na úrovni baráku č. xxx, srovnané se silnicí yyy, vezmu tohle jako základní bod. Navíc - jaké fotomapy? Zarovnání sedí u leteckých map z mapy.cz nebo u ortofoto CUZK, ale ani jedno se z toho použít nedá. Ostatní letecké snímky mají všechny menší či větší posun, je třeba zarovnat - buďto podle výše uvedeného, nebo podle katastrální mapy. Hřiště navíc v katastrální mapě bývají - tedy ne samotná, ale dá se poznat pozemek a srovnat podle jeho hranic. Majka
  4. jozka na razdva.cz jozka na razdva.cz #mbe523e
    Zalezi na tom, cim meris. S beznou GPS je spis nahoda, ze se sejdes do metru (o telefonech nemluve). Osobne jsem parkrat takhle projel nejake trasy na kole s GPS a svuj zaznam daval vicemene jen tam, kde dosud v mape cesta chybela. Jinde jsem lital klidne par metru vlevo i vpravo, ale neopravoval jsem to, protoze by to bylo stejne spatne/dobre jako to, co tam uz je a ten, co by jel po mne by na tom byl stejne. J.
  5. Pavel Moravec pavel.moravec na email.cz #meb49ab
    Zdravím, já mám z testů současných chytrých telefonů a hodinek navíc pocit, že oproti starým GPS i bez asistenčních dat z Internetu raději obětovávají přesnost, jen aby byla rychle spočtena přibližná poloha. Třeba ještě vůbec nemají efemeridy, ale už počítají polohu (jestli jen z alamanachu nebo z AGPS či autonomních orbit uložených v zařízení výrobci nezveřejňují). Případně vypočtená asistenční data nahrávaná do zařízení (např. EPO od Mediateku) obsahují i po deobfuskaci dost podezřelé hodnoty i pro výchozí čas ke kterému jsou spočtena. Navíc se dnes telefony ani nesnaží o korekce z SBAS, což starší přijímače zvládaly, asi aby byla menší spotřeba. Takže hodnoty z GPS bych bral s velkou rezervou i pokud telefon indikuje +/- 3m, což je víceméně nejlepší dnes dosahovaná indikovaná hodnota, ve skutečnosti to může být o dost horší. Pokud člověk nemá přístup k dvoukanálové GPS, zpracovávající i P-kód nebo GPS s velmi přesným oscilátorem, kde loguje RAW data a pak doma provede korekce trasy po ukončení výletu, tak bych metrové přesnosti nevěřil (přesněji, ono se to v jednom bodě sejít může, ale obecně budou data driftovat ve všech směrech klidně i o nějaké menší desítky metrů). Proto se dříve taky u běžných GPS přijímačů i na OSM wiki doporučovalo projít trasu alespoň 2x (ideálně v obou směrech) a průměrovat, teď to tam nemůžu najít. S pozdravem Pavel Moravec
  6. Martin Ždila martin.zdila na freemap.sk #mf5cc31
    Tj. v zástavbě beru podle domů natrasovaných z RUIAN (zarovnám podle nich), "venku" beru momentálně spíš podle polygonů lpis (tedy polí), pokud viditelně sedí na fotomapy - opět, zarovnám podle tohohle. Tj. pokud je hřiště na úrovni baráku č. xxx, srovnané se silnicí yyy, vezmu tohle jako základní bod. Navíc - jaké fotomapy? Zarovnání sedí u leteckých map z mapy.cz nebo u ortofoto CUZK, ale ani jedno se z toho použít nedá. Ostatní letecké snímky mají všechny menší či větší posun, je třeba zarovnat - buďto podle výše uvedeného, nebo podle katastrální mapy. Hřiště navíc v katastrální mapě bývají - tedy ne samotná, ale dá se poznat pozemek a srovnat podle jeho hranic.
    ja zvyknem po novom zarovnavat podla Strava heatmap
  7. majka majka.zem+talk na gmail.com #mef2995
    ja zvyknem po novom zarovnavat podla Strava heatmap
    Strava heatmap je také dobrý sluha, ale zlý pán :) Protože lesní cesta nebo pěšina mimo silnice, v lese a současně ve větším svahu z boku to driftování funguje všem zhruba stejně, tedy i tady ta stopa bude o kus posunutá. U silnice zase funguje "přichytávání" polohy ke zmapovaným silnicím, které se taky často děje - tj. pokud bylo zmapované původně blbě, resp. jen velmi nahrubo a lidi to tahle mají v mobilech, ta "blbá" cesta se tam vyjíždí čím dál tím víc. Občas je to i vidět na leteckých snímcích - silnice očividně vede tak o 10 m, někdy i o víc jinde, a heatmapa ukazuje, že se cyklisté prohánějí vedle po poli. Pokud tam v mezidobí nepostavili cyklostezku, je problém zcela zřejmý. U některých aplikací záznam trasy ani jinak nejde nastavit, u některých aplikací se tohle přichytávání musí vypnout. Průměrný uživatel Stravy to ale řešit nebude.
  8. Martin Ždila martin.zdila na freemap.sk #m0f0e51
    On Tue, 28 Aug 2018 at 11:37, Martin Ždila <martin.zdila na freemap.sk>
    ja zvyknem po novom zarovnavat podla Strava heatmap
    Strava heatmap je také dobrý sluha, ale zlý pán :) Protože lesní cesta nebo pěšina mimo silnice, v lese a současně ve větším svahu z boku to driftování funguje všem zhruba stejně, tedy i tady ta stopa bude o kus posunutá. U silnice zase funguje "přichytávání" polohy ke zmapovaným silnicím, které se taky často děje - tj. pokud bylo zmapované původně blbě, resp. jen velmi nahrubo a lidi to tahle mají v mobilech, ta "blbá" cesta se tam vyjíždí čím dál tím víc. Občas je to i vidět na leteckých snímcích - silnice očividně vede tak o 10 m, někdy i o víc jinde, a heatmapa ukazuje, že se cyklisté prohánějí vedle po poli. Pokud tam v mezidobí nepostavili cyklostezku, je problém zcela zřejmý. U některých aplikací záznam trasy ani jinak nejde nastavit, u některých aplikací se tohle přichytávání musí vypnout. Průměrný uživatel Stravy to ale řešit nebude.
    vdaka za info, to som nevedel...
  9. Milan Cerny milancer na centrum.cz #mc47f75
    To přichytávání k silnicím se mi moc nezdá. Pochybuji, že by to appka Stravy takto dělala. Kdyby to tak opravdu bylo, nebylo by u širších silnic patrné rozdělení směrů jízdy, tedy dva shluky čar vedle sebe ale jen jeden, přichycený na silnici. Navíc je často patrná odchylka jednoho tracklogu. Pokud by to opravdu přichytávalo k silnici, pak by to vypadalo úplně jinak a navíc by to bylo pro naše účely naprosto k ničemu. Milan
  10. Miroslav Suchy miroslav na suchy.cz #m35f818
    Jak tohle řešíte prosím?
    Ve zástavbě mám klidně +-8 metrů. Teda v zástavbě bez wifi. Ve městě wifi dost zpřesňuje geolokaci. Takže v zástavbě podle GPS nikdy nekreslím. To raději podle ortofota. Ve městě jsem GPS naposledy tuším použil pro zakreslení nového hřiště v jižním centru v Brně (což je navzdory názvu dost pustina), kde jsem věděl, že ortofoto bude až za pár let. Když jdu údolím, tak tam GPSka může ukočit i o desítky metrů. Takže si buď pomáhám vrstevnicemi když to vede přesně v dolině nebo po hřebenu. Nebo tu cestu projdu několikrát a nahraju všechny stopy a pak trasuji podle jejich průměru (okometricky). Mirek
  11. majka majka.zem+talk na gmail.com #ma1c1a5
    To přichytávání k silnicím se mi moc nezdá. Pochybuji, že by to appka Stravy takto dělala.
    Appka Stravy asi ne. Navíc to není až tak problém frekventovaných úseků - tedy tam, kde skutečně funguje průměrování z dat hromady uživatelů. Ale: Jednak spousta lidí nenahrává přes Stravu samotnou, ale záznam dělá kde čím jiným. A pokud máme smůlu, tak tu "extrémně frekventovanou" trasu Stravy projíždí jeden a týž cyklista cestou do a z práce, a nahrává něčím úplně jiným. Vyzkoušela jsem na nové silnici - a postupně jsem škrtala aplikace, které se na tohle hodí. Spousta z nich to přichytávání měla, a nešlo vypnout, takže jsem zhruba v polovině úseku "jezdila" po staré silnici a jen asi v polovině "po poli". Při troše smůly to v budoucnu bude ještě extrémnější - dotyčný bude dělat záznam z hodinek. Osobně vyzkoušeno (Tickwatch E), tenhle záznam má přesnost pro mapování méně než vhodnou.
  12. Marek Janata janata.mar na gmail.com #m74124a
    Díky za info a rady - zkusim se s tím podle nich popasovat. O té GPS nepřesnosti vím - kešky občas s deckama lovíme, v horách i ve městech používám GPS denně, tak vim co dokáže. Spíš jsem potřeboval nasměrovat podle čeho se řídit když nesedí ani jedno. Používám různé gps od prastare csx60 přes tablety/telefony a snažím se jak jste psali trasy prumerovat (když to jde), ale nejlíp mi teď vychází obycejnej pracovní mobil. Trasa z něj asi nejlíp odpovídá skutečnosti. Marek
  13. Pavel Machek pavel na ucw.cz #m97e4ed
    Ahoj!
    Bacha, z mé zkušenosti GPS za různých okolností utíkají do stran. Pokud je to ve svahu / z jedné strany je třeba les / baráky, může být stopa hozená o několik metrů na jednu stranu, jakmile se situace obrátí, bude to zase na stranu druhou. Navíc přesnost "běžné" GPS je za normálních okolností minimálně v metrech, nedá se brát doslova. Pokud nemáš stroj za tisíce, nelze GPS jen tak na 100% věřit (ani na volném prostoru).
    A pokud mas stroj za tisice, stejne nejde GPS 100% verit, protoze to je porad jenom GPS :-). Duveryhodnejsi GPS existujou, pouzivaji se v letectvi, ale maji sve nevyhody (potrebuji o jeden satelit vic). Pak pry existuji geodeticke GPS, ktere prumeruji pres delsi dobu, a proto maji vetsi presnost. Nevyhodou je cena -- a to ze mereni trva vyrazne dele. Pavel
  14. <0174 v0174 na v0174.net #mc928c6
    Ahoj, průměrovat umí i turistické GPS (teda alespoň můj eTrex 30), i v zařezaných údolích se dá dostat na přesnost pár metrů, v dobrých podmínkách se tomu dá věřit na metr přesně (při cca 10min. průměrování). Používám na kešky, případně mapování vrcholů. Věřím, že to budou umět i nějaké aplikace na mobilu, ale na trasování cest je to poněkud nepraktické :) Mimochodem, před pěti lety jsem porovnával přesnost některých mých GPS zařízení, nevím, na kolik se GPS v mobilech posunuly, ale turistická GPS od Garminu měla tehdy jasně navrch: https://blok.v0174.net/437:srovnani-gps-defy-xcover-gps-logger-a-etrex-30 Vojta
  15. jozka na razdva.cz jozka na razdva.cz #m8f66f0
    Presnost geodetickych GPS neni v prumerovani (i kdyz ano, udela se treba deset mereni za deset sekund a vysledek se ulozi), ale v pouziti korekci, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Diferenci%C3%A1ln%C3%AD_GPS#Princip_a_vlastnosti Pokud nosim sovy do Aten, pak se omlouvam. J.
  16. Pavel Machek pavel na ucw.cz #md6e7d0
    Presnost geodetickych GPS neni v prumerovani (i kdyz ano, udela se treba deset mereni za deset sekund a vysledek se ulozi), ale v pouziti korekci, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Diferenci%C3%A1ln%C3%AD_GPS#Princip_a_vlastnosti Pokud nosim sovy do Aten, pak se omlouvam.
    A zda se ze nova frekvence umi delat s dGPS dalsi kouzla: https://www.youtube.com/watch?v=vywGgSrGODU Pavel
  17. Jan Macura macurajan na gmail.com #m5b6efd
    Ahoj,
    Presnost geodetickych GPS neni v prumerovani (i kdyz ano, udela se treba deset mereni za deset sekund a vysledek se ulozi), ale v pouziti korekci, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Diferenci%C3%A1ln%C3%AD_GPS#Princip_a_vlastnosti
    To je za (a). Za (b) ještě v použití fázových měření namísto kódových dat. H.
  18. <0174 v0174 na v0174.net #ma4d4da
    Díky za upřesnění, nevěděl jsem, že ty stanice máme i v ČR. Něco podobného jako DGPS Garmin uměl/umí, akorát jen v Severní Americe: https://en.wikipedia.org/wiki/Wide_Area_Augmentation_System Nicméně pro naše potřeby si myslím, že to průměrování dává slušné výsledky, zejména v porovnání z nezprůměrovanými body v těžkém terénu. Vojta
  19. Pavel Moravec pavel.moravec na email.cz #m08dca8
    Ahoj, zrovna obdoba WAAS - konkrétně EGNOS - na úrovni EU funguje, ale jak jsem psal už dříve, příliš se v současných zařízeních nepoužívá (třeba externí moduly od uBloxu ji ale umí použít). Uměly ho použít už staré GPS se SIRF III chipsetem. Co se DGPS dat týká, dají se získat kromě přijmu VHF signálu i pomocí NTRIP protokolu prostřednictvím Internetu (třeba z Geodetické Observatoře Pecný), ale opět, není moc jak je dostat do GPS v telefonu, ani v současných Androidech (7.0+) s podporovaným HW, aplikace jsou většinou placené. Spíše je zvláštní, že nedochází až tak k výraznému zlepšení při použití více GNSS, když různé frekvence u GPS, GLONASS a BeiDou/Galilleo by s ionosférickými korekcemi měly pomoc obdobně jako při využití L5 pásma, ale buď to ta zařízení ve výpočtu nezohledňují, nebo je rozdíl ve frekvencích příliš malý na nějaké smysluplné výpočty, popř. je příliš nízká kódová (čipová) rychlost pro takové zpřesnění. Zdravím Pavel Moravec
  20. Michal Poupa michal.poupa na gmail.com #m4b9898
    Cerifikované letecké GPS používají WAAS resp. EGNOS a dokaží měrit s frekvencí 10 Hz tedy 10 měrení za sekundu. WAAS a EGNOS přenáší i stav systému GPS. Jediná nevýhoda je vidět na jih - tedy na geostaconalrní družici. Ty lepší přijímače v telefonech měří pouze 1 Hz tedy jedno měření za sekundu. To mluvíme o lepšich tel. IPhone a dražsí Adnroidy ... 31. 8. 2018 v 11:32, Pavel Moravec <pavel.moravec na email.cz>:
  21. r00t r00t na r00t.cz #m3a5d11
    Zdravim diskuzi o GPS, Je potreba rozlisovat rozdilne metody mereni: 1) Klasicke GPS kde se porovnava casovy rozdil prichodu signalu z druzic. Takhle funguji vsechny mobily, male USB gps a ostatni "konzumni" zarizeni. Je mozne pouzivat korekce z EGNOSu ale vlastni presnost je omezena modulacni rychlosti GPS signalu jako takoveho. Hlavni vyhoda ze ze je mozne kombinovat ruzne systemy (GPS,GLONASS,GALILEO) dohromady pro lepsi presnost. Tady jde o nejake 1-2m pokud je videt dost satelitu + EGNOS. 2) GPS-RTK kde se porovnava signal mezi prijimacem na nezname poloze a referencni stanici kde je poloha znama. Navic se pouziva mereni faze signalu coz umoznuje presnost na nekolik cm pri pouziti geodetickych prijimacu. Tahle metoda ale taky potrebuje mnohem vetsi uroven signalu pro fazove mereni a tedy mnohem vetsi antenu. Implementovat tohle do mobilu moc nedava smysl protoze ta antenka co tam je by stejne nefungovala. Taky ruzne vlivy okoli jsou znat (dotknout se anteny znamena totalni ztratu signalu...) a v hustem lese to taky moc dobre nefunguje. Taky nejde jednoduse pouzivat EGNOS korekce (protoze jsou jenom pro GPS ale ne pro ostatni systemy). Casto se pouziva post-processing, tedy ze v terenu se nahraji RAW mereni a zpetne kdyz uz jdou na internetu najit presne korekce hodin a drahy GPS druzic se dopocitaji uz presnejsi polohy. 3) GPS-PPP je starsi metoda nez se rozmohlo GPS-RTK, pouzivana pro geodeticke ucely. Funguje stejne jako klasicka gps, jenom se taky pouziva fazove mereni signalu a vysledky se prumeruji za dlouhou doby (desitky minut...hodin). Vetsina prijimacu je dvoufrekvencni (L1+L2) a dokazi tak modelovat a kompenzovat vliv ionosfery a troposfrery. Tak je mozne zamerit jeden fixni bod velice presne bez nutnosti referencni stanice. Dnes uz nema moc vyznam protoze je mozne pouzivat GPS-RTK pres internet a referencnich stanic je dost. K puvodnimu tematu: Nez pouzivat pro mapovani GPS co je v mobilu nebo tabletu, tak to uz je urcite lepsi si poridit nebo postavit lepsi GPS (neco jako antena+Ublox M8N GPS modul+USB TTL nebo bluetooth modul do vodotesne krabicky, s magnetem pro uchyceni na kolo nebo auto). Pokud se zapne GPS+GLONASS+GALILEO+WAAS tak by to melo mit pouzitelnou presnost a bude to asi to nejlepsi co jde klasickou GPS zmerit. Pri hodne spatnem signalu si ale stejne bude GPS vymyslet... reseni je exportovat GPX kde je u kazdeho bodu presnost. Tak je videt kde jsou u trasy horsi mista na ktere je potreba si dat pozor. S GPS-RTK je mozne si taky hrat, ale po nekolika letech pokusu mi prijde ze levne GPS moduly poradne nefunguji. A nebo mam nejake divne kopie z Ciny co nemaji tak dobre parametry (to je dost problem, pri kupovani UBLOX M8N je eBay plna padelku, bacha na to!). I s velkou antenou (20x20cm) stale signal neni dost silny na stabilni mereni fazi a GPS-RTK vypocty se nesejdou jak by mely. Profi geodeticke prijimace jsou urcite mnohem lepsi, ale i pouzite jsou poradne drahe, staci si na eBay vyhledat GPS RTK a prohlednout si ceny... navic ruzne stare GPS nedokazou prijimat ostatni systemy (GLONASS,GALILEO) a nekdy uz vubec nefunguji ani na GPS kvuli pretoceni GPS tydne (dokazaly zpracovat jenom tyden 0-1023). r00t
  22. Jan Macura macurajan na gmail.com #m21e1e2
    Ahoj,
    Je potreba rozlisovat rozdilne metody mereni: 1) (...) 2) (...) 3) (...)
    to dělení určitě jde sepsat různě. Ani tohle není kompletní výčet všech možností, které GNSS nabízí. Poupravil bych, že ani měření na všech 5 vlnách vysílaných z GPS nepomůže v modelování vlivu troposféry, protože ta ovlivňuje všechny frekvence cca stejně (na rozdíl od ionosféry, ve které se rozdílné frekvence prodlužují různě, jak už mě v téhle nebo v té druhé diskusi někdo správně opravil (nějak se to rozjelo :-O )). Vliv troposféry jde eliminovat právě a jenom diferenciálními GPS metodami. H.
  23. Ha Noj ehanoj na gmail.com #m6f2705
    to dělení určitě jde sepsat různě. Ani tohle není kompletní výčet všech možností, které GNSS nabízí. Poupravil bych, že ani měření na všech 5 vlnách vysílaných z GPS nepomůže v modelování vlivu troposféry, protože ta ovlivňuje všechny frekvence cca stejně (na rozdíl od ionosféry, ve které se rozdílné frekvence prodlužují různě, jak už mě v téhle nebo v té druhé diskusi někdo správně opravil (nějak se to rozjelo :-O )). Vliv troposféry jde eliminovat právě a jenom diferenciálními GPS metodami.
    *** a dle zdroje níže je i eliminace chyby ionosféry druhou frekvencí sice značná ale ne úplná: https://web.archive.org/web/20160310132600/http://edu-observatory.org/gps/gps_accuracy.html hanoj
Napsat odpověď e-mailem… Odpovědět

Otevře váš e-mailový klient. Odpovědi pak sledujte zde na webu.