Označování kolejí ve stanicích více tratí na Talk-cz

Katia katia na fnuk.eu #maf26f7 4. 8. 2025 18:09

Ahoj, řeším vyhledávání trajektorií železničních cest pro osobní vlaky pomocí OSM dat. Jenže narážím na nekonzistence v tagování kolejí. Speciálně: Předpoklad je, že osobní vlaky jezdí pouze po kolejích s usage:main/branch. To však často nestačí, a proto je potřeba přidat service:crossover. Proč? Můžu jet na dvoukolejné trati a přejet křížem druhou kolej, ať se dostanu na vedlejší trať. Stanice s větvením tratí toto komplikují. Popíšu na příkladech. Zatím je situace jednoduchá a věci fungují, jak mají. Třeba pokud by jel vlak z Brna přes Tišnov do Nového Města na Moravě, není ani potřeba použít spojky, protože s hlavní tratí vedlejší trať [https://www.openstreetmap.org/way/273664699] sdílí vrchol. Ostatní koleje jsou vedeny jako service:siding (například [https://www.openstreetmap.org/way/273664673]). Už tady však najdeme trochu nekonzistencí: Některé spojky mezi tratí označenou za hlavní a vedlejší jsou vedene jako service:crossover [https://www.openstreetmap.org/way/273664686], jiné jako siding [https://www.openstreetmap.org/way/273664714]. Situace začne být složitější například u existujícího vlaku z Lokte do Nové Role přes Chodov (Os 27113). Tento vlak provede dvě úvratě a běžně jede k nástupiště skrz [https://www.openstreetmap.org/way/1000244892].Tato spojka je však dokonce vedená jako service:yard. Vyhledávání tedy prohlásí, že musí vlak projet celou stanici, pak ji ale celou projet po koleji [https://www.openstreetmap.org/way/235010835 ], než provede první úvrať. Není to ideální, ale alespoň to skoro odpovídá realitě. No a teď se věci zboří úplně. Přesuňme se do Olbramovic. Máme vlak z Benešova u Prahy do Sedlčan (Os 26124). Ale když se podíváme do map, tak trať ze Sedlčan je v Olbramovicích ukončena na kusé koleji [https://www.openstreetmap.org/way/1099286071] a s hlavní tratí není vůbec propojena. Naopak kolej 4, kterou běžně vlaky do Sedlčan používají, není ani vedená jako service:siding, pouze jako service:yard [https://www.openstreetmap.org/way/282415687]. Nemělo by to být po vzoru Tišnova siding? Narozdíl však od Chodova je hlavní a vedlejší trať propojena spojkou, co skutečně má service:crossover [https://www.openstreetmap.org/way/282415690]. Vyhledávátko tedy alespoň najde docela nesmyslnou dvojúvrať skrz tuto spojku. Teď k místům, kde sémantiku už vůbec nechápu. Nejprve, Česká Třebová. Koleje skrz vjezdovou a odjezdovou skupinu mají usage:main, jde však o čistě nákladní nádraží. Taky je nekonzistentně kousek [https://www.openstreetmap.org/way/602383625] veden jako usage:branch. Naopak vjezdové nádraží Ústí nad Labem Západ, kudy taky nákladní vlaky běžně jezdí, je celé vedené jako service:yard [https://www.openstreetmap.org/way/133676501]. ---------- Chci se tedy zeptat: jak by tedy mělo vypadat tagování kolejí ve stanicích, kde se hlavní trať větví na vedlejší tratě, v závislosti na tom, jak jezdí osobní vlaky? Má osobní interpretace: - Vedlejší trať, na kterou lze sjet z hlavní tratě, vždy s hlavní tratí sdílí alespoň jeden vrchol. Která kolej by měla být označená jako patřící trati, nevím. - Spojky mezi hlavní a vedlejší kolejí mají service:crossover. Ostatní průjezdné koleje u nástupiště mají service:siding. - Koleje, které se netýkají osobní dopravy, mají service:yard, případně usage:industrial. Katia

Ahoj, řeším vyhledávání trajektorií železničních cest pro osobní vlaky pomocí OSM dat. Jenže narážím na nekonzistence v tagování kolejí. Speciálně: Předpoklad je, že osobní vlaky jezdí pouze po kolejích s usage:main/branch. To však často nestačí, a proto je potřeba přidat service:crossover. Proč? Můžu jet na dvoukolejné trati a přejet křížem druhou kolej, ať se dostanu na vedlejší trať. Stanice s větvením tratí toto komplikují. Popíšu na příkladech. Zatím je situace jednoduchá a věci fungují, jak mají. Třeba pokud by jel vlak z Brna přes Tišnov do Nového Města na Moravě, není ani potřeba použít spojky, protože s hlavní tratí vedlejší trať [https://www.openstreetmap.org/way/273664699] sdílí vrchol. Ostatní koleje jsou vedeny jako service:siding (například [https://www.openstreetmap.org/way/273664673]). Už tady však najdeme trochu nekonzistencí: Některé spojky mezi tratí označenou za hlavní a vedlejší jsou vedene jako service:crossover [https://www.openstreetmap.org/way/273664686], jiné jako siding [https://www.openstreetmap.org/way/273664714]. Situace začne být složitější například u existujícího vlaku z Lokte do Nové Role přes Chodov (Os 27113). Tento vlak provede dvě úvratě a běžně jede k nástupiště skrz [https://www.openstreetmap.org/way/1000244892]. Tato spojka je však dokonce vedená jako service:yard. Vyhledávání tedy prohlásí, že musí vlak projet celou stanici, pak ji ale celou projet po koleji [https://www.openstreetmap.org/way/235010835 ], než provede první úvrať. Není to ideální, ale alespoň to skoro odpovídá realitě. No a teď se věci zboří úplně. Přesuňme se do Olbramovic. Máme vlak z Benešova u Prahy do Sedlčan (Os 26124). Ale když se podíváme do map, tak trať ze Sedlčan je v Olbramovicích ukončena na kusé koleji [https://www.openstreetmap.org/way/1099286071] a s hlavní tratí není vůbec propojena. Naopak kolej 4, kterou běžně vlaky do Sedlčan používají, není ani vedená jako service:siding, pouze jako service:yard [https://www.openstreetmap.org/way/282415687]. Nemělo by to být po vzoru Tišnova siding? Narozdíl však od Chodova je hlavní a vedlejší trať propojena spojkou, co skutečně má service:crossover [https://www.openstreetmap.org/way/282415690]. Vyhledávátko tedy alespoň najde docela nesmyslnou dvojúvrať skrz tuto spojku. Teď k místům, kde sémantiku už vůbec nechápu. Nejprve, Česká Třebová. Koleje skrz vjezdovou a odjezdovou skupinu mají usage:main, jde však o čistě nákladní nádraží. Taky je nekonzistentně kousek [https://www.openstreetmap.org/way/602383625] veden jako usage:branch. Naopak vjezdové nádraží Ústí nad Labem Západ, kudy taky nákladní vlaky běžně jezdí, je celé vedené jako service:yard [https://www.openstreetmap.org/way/133676501]. ---------- Chci se tedy zeptat: jak by tedy mělo vypadat tagování kolejí ve stanicích, kde se hlavní trať větví na vedlejší tratě, v závislosti na tom, jak jezdí osobní vlaky? Má osobní interpretace: - Vedlejší trať, na kterou lze sjet z hlavní tratě, vždy s hlavní tratí sdílí alespoň jeden vrchol. Která kolej by měla být označená jako patřící trati, nevím. - Spojky mezi hlavní a vedlejší kolejí mají service:crossover. Ostatní průjezdné koleje u nástupiště mají service:siding. - Koleje, které se netýkají osobní dopravy, mají service:yard, případně usage:industrial. Katia

Jan Martinec jan na martinec.name #m5393b0 4. 8. 2025 18:32

Ahoj, No je to poněkud chaotické, ano. Teoreticky by to mělo být dle popisu (což by odpovídalo i pravidelnému provozu), ale skutečnost bude vždycky složitější. Typicky Třebová, kde už mě třeba Leo Express vezl téměř všemi dostupnými cestami, jak mu zrovna postavili (protože tam nestaví) - Parník, Les, divže ne přes depo. Ale bez vtipů: pokud se tam běžné jezdí a je to značený jako yard, určitě je vhodné to přetagovat na siding, ne-li branch. Asi to vyžaduje vysledovat v terénu, od stolu to zřejmě nebude automatizovatelné. Ten návrh tagování mi připadá příčetný. Odkud se počítá "tohle patří téhle trati," to má bohužel logiku pouze historickou, tj.taky to nepůjde určit od stolu (napadají mě třeba pražské Bubny, kde už vltavská část Negrelliho viaduktu spadá pod Masarykovo nádraží, protože dlouhá a slavná historie). Mapování zdar, Honza Piškvor Martinec

Ahoj, No je to poněkud chaotické, ano. Teoreticky by to mělo být dle popisu (což by odpovídalo i pravidelnému provozu), ale skutečnost bude vždycky složitější. Typicky Třebová, kde už mě třeba Leo Express vezl téměř všemi dostupnými cestami, jak mu zrovna postavili (protože tam nestaví) - Parník, Les, divže ne přes depo. Ale bez vtipů: pokud se tam běžné jezdí a je to značený jako yard, určitě je vhodné to přetagovat na siding, ne-li branch. Asi to vyžaduje vysledovat v terénu, od stolu to zřejmě nebude automatizovatelné. Ten návrh tagování mi připadá příčetný. Odkud se počítá "tohle patří téhle trati," to má bohužel logiku pouze historickou, tj.taky to nepůjde určit od stolu (napadají mě třeba pražské Bubny, kde už vltavská část Negrelliho viaduktu spadá pod Masarykovo nádraží, protože dlouhá a slavná historie). Mapování zdar, Honza Piškvor Martinec Dne po 4. 8. 2025 18:11 uživatel Katia via talk-cz < talk-cz na openstreetmap.org> napsal:

Ahoj, řeším vyhledávání trajektorií železničních cest pro osobní vlaky pomocí OSM dat. Jenže narážím na nekonzistence v tagování kolejí. Speciálně: Předpoklad je, že osobní vlaky jezdí pouze po kolejích s usage:main/branch. To však často nestačí, a proto je potřeba přidat service:crossover. Proč? Můžu jet na dvoukolejné trati a přejet křížem druhou kolej, ať se dostanu na vedlejší trať. Stanice s větvením tratí toto komplikují. Popíšu na příkladech. Zatím je situace jednoduchá a věci fungují, jak mají. Třeba pokud by jel vlak z Brna přes Tišnov do Nového Města na Moravě, není ani potřeba použít spojky, protože s hlavní tratí vedlejší trať [https://www.openstreetmap.org/way/273664699] sdílí vrchol. Ostatní koleje jsou vedeny jako service:siding (například [https://www.openstreetmap.org/way/273664673]). Už tady však najdeme trochu nekonzistencí: Některé spojky mezi tratí označenou za hlavní a vedlejší jsou vedene jako service:crossover [https://www.openstreetmap.org/way/273664686], jiné jako siding [https://www.openstreetmap.org/way/273664714]. Situace začne být složitější například u existujícího vlaku z Lokte do Nové Role přes Chodov (Os 27113). Tento vlak provede dvě úvratě a běžně jede k nástupiště skrz [https://www.openstreetmap.org/way/1000244892]. Tato spojka je však dokonce vedená jako service:yard. Vyhledávání tedy prohlásí, že musí vlak projet celou stanici, pak ji ale celou projet po koleji [https://www.openstreetmap.org/way/235010835 ], než provede první úvrať. Není to ideální, ale alespoň to skoro odpovídá realitě. No a teď se věci zboří úplně. Přesuňme se do Olbramovic. Máme vlak z Benešova u Prahy do Sedlčan (Os 26124). Ale když se podíváme do map, tak trať ze Sedlčan je v Olbramovicích ukončena na kusé koleji [https://www.openstreetmap.org/way/1099286071] a s hlavní tratí není vůbec propojena. Naopak kolej 4, kterou běžně vlaky do Sedlčan používají, není ani vedená jako service:siding, pouze jako service:yard [https://www.openstreetmap.org/way/282415687]. Nemělo by to být po vzoru Tišnova siding? Narozdíl však od Chodova je hlavní a vedlejší trať propojena spojkou, co skutečně má service:crossover [https://www.openstreetmap.org/way/282415690]. Vyhledávátko tedy alespoň najde docela nesmyslnou dvojúvrať skrz tuto spojku. Teď k místům, kde sémantiku už vůbec nechápu. Nejprve, Česká Třebová. Koleje skrz vjezdovou a odjezdovou skupinu mají usage:main, jde však o čistě nákladní nádraží. Taky je nekonzistentně kousek [https://www.openstreetmap.org/way/602383625] veden jako usage:branch. Naopak vjezdové nádraží Ústí nad Labem Západ, kudy taky nákladní vlaky běžně jezdí, je celé vedené jako service:yard [https://www.openstreetmap.org/way/133676501]. ---------- Chci se tedy zeptat: jak by tedy mělo vypadat tagování kolejí ve stanicích, kde se hlavní trať větví na vedlejší tratě, v závislosti na tom, jak jezdí osobní vlaky? Má osobní interpretace: - Vedlejší trať, na kterou lze sjet z hlavní tratě, vždy s hlavní tratí sdílí alespoň jeden vrchol. Která kolej by měla být označená jako patřící trati, nevím. - Spojky mezi hlavní a vedlejší kolejí mají service:crossover. Ostatní průjezdné koleje u nástupiště mají service:siding. - Koleje, které se netýkají osobní dopravy, mají service:yard, případně usage:industrial. Katia _______________________________________________ talk-cz mailing list talk-cz na openstreetmap.org https://lists.openstreetmap.org/listinfo/talk-cz https://openstreetmap.cz/talkcz

Palko dev na palko.sk #m474da3 4. 8. 2025 22:27

Ahoj tak EN wiki k "service=siding" píše: A siding is generally used as a "passing zone" for trains, or as a storage area for rail cars (short or long term) a CZ <https://wiki.openstreetmap.org/wiki/Cs:Tag:service%3Dsiding>: kolej ve stanicích určenou ke křižování a předjíždění vlaků, nástupů/výstupu cestujících nebo k odstavení vozů/souprav mimo depo nebo seřaďovací nádraží. (...) Na rozdíl od kolejí seřaďovacích nádraží, jsou na koncích osazeny návěstidly. Já to vždycky interpretoval tak, že siding je v drážní terminologii kolej "dopravní" (ze které může být vlak vypraven na širou trať) a yard je kolej "manipulační" (ze které lze posunovat pouze v rámci nádraží). Pro běžného laika to je ale těžko rozlišitelné (v terénu např. podle typu návěstidla na konci koleje). Každopádně siding a yard by nemělo mít nic společného s tím, zda po koleji pravidelně jezdí či nejezdí osobní doprava. Pro routování na úrovni jednotlivých kolejí je imho OSM krajně nevhodné (nekonzistentní tagování, nedostatečná úplnost dat), to by vyžadovalo mít ve všech nádražích očíslované koleje (railway:track_ref) a pro jednotlivé vlaky odněkud externí informace (SŽ..) o tom, na kterou kolej který vlak pravidelně jezdí. Stejně to ale neobsáhne všelijaké vlakové cesty, které se v rámci stanice můžou a nemůžou stavět, to by ten algoritmus musel znát staniční řády, předpisy SŽ atd. Ale i tagování má mezery, např. railway:switch=single_slip nedává informaci o tom, které větve výhybky jsou vzájemně propojené a které ne... Alternativní přístup by bylo sestavit/spočítat si zjednodušenou síť, kde budou pouze body (stanice) a jednoduché cesty mezi nimi, žádné zdvojené traťové koleje, žádné staniční koleje. Ono ale záleží, jaký je vlastně účel celého snažení. Pokud chceme vysloveně routovat po stávající OSM síti, tak bych nezakazoval service=siding/crossover/yard, jenom jim nastavil nějakou rozumně vysokou penalizaci - typicky to budou krátké úseky (desítky a stovky metrů), které chceme projet pouze v rámci stanice. A držet se usage=main/branch na dlouhých úsecích mezi stanicemi. Bonus případně za koleje vedoucí kolem nástupišť? Pokud teda vlak ve stanici zastavuje. Vymyslet se dá ledacos, ale dokonalost rozhodně nečekat. Ad "osobní interpretace" - v praxi resp. stávajících datech se na žádný z těchto bodů nelze spolehnout. Ale nemyslím si ani, že by se mělo dát. PT

Ahoj tak EN wiki k "service=siding" píše: A siding is generally used as a "passing zone" for trains, or as a storage area for rail cars (short or long term) a CZ <https://wiki.openstreetmap.org/wiki/Cs:Tag:service%3Dsiding>: kolej ve stanicích určenou ke křižování a předjíždění vlaků, nástupů/výstupu cestujících nebo k odstavení vozů/souprav mimo depo nebo seřaďovací nádraží. (...) Na rozdíl od kolejí seřaďovacích nádraží, jsou na koncích osazeny návěstidly. Já to vždycky interpretoval tak, že siding je v drážní terminologii kolej "dopravní" (ze které může být vlak vypraven na širou trať) a yard je kolej "manipulační" (ze které lze posunovat pouze v rámci nádraží). Pro běžného laika to je ale těžko rozlišitelné (v terénu např. podle typu návěstidla na konci koleje). Každopádně siding a yard by nemělo mít nic společného s tím, zda po koleji pravidelně jezdí či nejezdí osobní doprava. Pro routování na úrovni jednotlivých kolejí je imho OSM krajně nevhodné (nekonzistentní tagování, nedostatečná úplnost dat), to by vyžadovalo mít ve všech nádražích očíslované koleje (railway:track_ref) a pro jednotlivé vlaky odněkud externí informace (SŽ..) o tom, na kterou kolej který vlak pravidelně jezdí. Stejně to ale neobsáhne všelijaké vlakové cesty, které se v rámci stanice můžou a nemůžou stavět, to by ten algoritmus musel znát staniční řády, předpisy SŽ atd. Ale i tagování má mezery, např. railway:switch=single_slip nedává informaci o tom, které větve výhybky jsou vzájemně propojené a které ne... Alternativní přístup by bylo sestavit/spočítat si zjednodušenou síť, kde budou pouze body (stanice) a jednoduché cesty mezi nimi, žádné zdvojené traťové koleje, žádné staniční koleje. Ono ale záleží, jaký je vlastně účel celého snažení. Pokud chceme vysloveně routovat po stávající OSM síti, tak bych nezakazoval service=siding/crossover/yard, jenom jim nastavil nějakou rozumně vysokou penalizaci - typicky to budou krátké úseky (desítky a stovky metrů), které chceme projet pouze v rámci stanice. A držet se usage=main/branch na dlouhých úsecích mezi stanicemi. Bonus případně za koleje vedoucí kolem nástupišť? Pokud teda vlak ve stanici zastavuje. Vymyslet se dá ledacos, ale dokonalost rozhodně nečekat. Ad "osobní interpretace" - v praxi resp. stávajících datech se na žádný z těchto bodů nelze spolehnout. Ale nemyslím si ani, že by se mělo dát. PT po 4. 8. 2025 v 18:32 odesílatel Jan Martinec <jan na martinec.name> napsal:

Ahoj, No je to poněkud chaotické, ano. Teoreticky by to mělo být dle popisu (což by odpovídalo i pravidelnému provozu), ale skutečnost bude vždycky složitější. Typicky Třebová, kde už mě třeba Leo Express vezl téměř všemi dostupnými cestami, jak mu zrovna postavili (protože tam nestaví) - Parník, Les, divže ne přes depo. Ale bez vtipů: pokud se tam běžné jezdí a je to značený jako yard, určitě je vhodné to přetagovat na siding, ne-li branch. Asi to vyžaduje vysledovat v terénu, od stolu to zřejmě nebude automatizovatelné. Ten návrh tagování mi připadá příčetný. Odkud se počítá "tohle patří téhle trati," to má bohužel logiku pouze historickou, tj.taky to nepůjde určit od stolu (napadají mě třeba pražské Bubny, kde už vltavská část Negrelliho viaduktu spadá pod Masarykovo nádraží, protože dlouhá a slavná historie). Mapování zdar, Honza Piškvor Martinec Dne po 4. 8. 2025 18:11 uživatel Katia via talk-cz < talk-cz na openstreetmap.org> napsal:
Ahoj, řeším vyhledávání trajektorií železničních cest pro osobní vlaky pomocí OSM dat. Jenže narážím na nekonzistence v tagování kolejí. Speciálně: Předpoklad je, že osobní vlaky jezdí pouze po kolejích s usage:main/branch. To však často nestačí, a proto je potřeba přidat service:crossover. Proč? Můžu jet na dvoukolejné trati a přejet křížem druhou kolej, ať se dostanu na vedlejší trať. Stanice s větvením tratí toto komplikují. Popíšu na příkladech. Zatím je situace jednoduchá a věci fungují, jak mají. Třeba pokud by jel vlak z Brna přes Tišnov do Nového Města na Moravě, není ani potřeba použít spojky, protože s hlavní tratí vedlejší trať [https://www.openstreetmap.org/way/273664699] sdílí vrchol. Ostatní koleje jsou vedeny jako service:siding (například [https://www.openstreetmap.org/way/273664673]). Už tady však najdeme trochu nekonzistencí: Některé spojky mezi tratí označenou za hlavní a vedlejší jsou vedene jako service:crossover [https://www.openstreetmap.org/way/273664686], jiné jako siding [https://www.openstreetmap.org/way/273664714]. Situace začne být složitější například u existujícího vlaku z Lokte do Nové Role přes Chodov (Os 27113). Tento vlak provede dvě úvratě a běžně jede k nástupiště skrz [https://www.openstreetmap.org/way/1000244892]. Tato spojka je však dokonce vedená jako service:yard. Vyhledávání tedy prohlásí, že musí vlak projet celou stanici, pak ji ale celou projet po koleji [https://www.openstreetmap.org/way/235010835 ], než provede první úvrať. Není to ideální, ale alespoň to skoro odpovídá realitě. No a teď se věci zboří úplně. Přesuňme se do Olbramovic. Máme vlak z Benešova u Prahy do Sedlčan (Os 26124). Ale když se podíváme do map, tak trať ze Sedlčan je v Olbramovicích ukončena na kusé koleji [https://www.openstreetmap.org/way/1099286071] a s hlavní tratí není vůbec propojena. Naopak kolej 4, kterou běžně vlaky do Sedlčan používají, není ani vedená jako service:siding, pouze jako service:yard [https://www.openstreetmap.org/way/282415687]. Nemělo by to být po vzoru Tišnova siding? Narozdíl však od Chodova je hlavní a vedlejší trať propojena spojkou, co skutečně má service:crossover [https://www.openstreetmap.org/way/282415690]. Vyhledávátko tedy alespoň najde docela nesmyslnou dvojúvrať skrz tuto spojku. Teď k místům, kde sémantiku už vůbec nechápu. Nejprve, Česká Třebová. Koleje skrz vjezdovou a odjezdovou skupinu mají usage:main, jde však o čistě nákladní nádraží. Taky je nekonzistentně kousek [https://www.openstreetmap.org/way/602383625] veden jako usage:branch. Naopak vjezdové nádraží Ústí nad Labem Západ, kudy taky nákladní vlaky běžně jezdí, je celé vedené jako service:yard [https://www.openstreetmap.org/way/133676501]. ---------- Chci se tedy zeptat: jak by tedy mělo vypadat tagování kolejí ve stanicích, kde se hlavní trať větví na vedlejší tratě, v závislosti na tom, jak jezdí osobní vlaky? Má osobní interpretace: - Vedlejší trať, na kterou lze sjet z hlavní tratě, vždy s hlavní tratí sdílí alespoň jeden vrchol. Která kolej by měla být označená jako patřící trati, nevím. - Spojky mezi hlavní a vedlejší kolejí mají service:crossover. Ostatní průjezdné koleje u nástupiště mají service:siding. - Koleje, které se netýkají osobní dopravy, mají service:yard, případně usage:industrial. Katia _______________________________________________ talk-cz mailing list talk-cz na openstreetmap.org https://lists.openstreetmap.org/listinfo/talk-cz https://openstreetmap.cz/talkcz
_______________________________________________ talk-cz mailing list talk-cz na openstreetmap.org https://lists.openstreetmap.org/listinfo/talk-cz https://openstreetmap.cz/talkcz

petr.kadlec na gmail.com petr.kadlec na gmail.com #mc562f2 8. 8. 2025 13:59

Ahoj,

řeším vyhledávání trajektorií železničních cest pro osobní vlaky pomocí OSM dat. Jenže narážím na nekonzistence v tagování kolejí. Speciálně:

K tématu tagování asi nic nedodám, jen poukážu na existující https://signal.eu.org/osm/#locs=50.082778,14.436082;48.974377,14.488581 které by mohlo být zajímavé. (A ano, taky není dokonalé, např. stačí drobná nepřesnost souřadnic a? https://signal.eu.org/osm/#locs=50.009628,14.388978;50.061822,14.503986 ?jakkoli se asi dá argumentovat, že to je přesnější než ta ?nepřesná?alternativa zůstat na železnici :-) ). -- Petr Kadlec / Mormegil