Ahoj,
jenom by mě zajímalo, zda byla někdy v Česku vzestupnost čísel v ulici důležitá nebo ne. Pochyboval bych, že by plynulá řada čísel s rostoucím charakterem neměla žádnou prioritu. Nějak jsem ztratil ponětí o tom, jak se pak daný dům hledá. Napadlo mě obecně o číslování domů vytvořit dotazník, abych znal veřejné mínění. Přijde mi to velmi praktické.
Někdo mi naznačoval, že hlavním problémem dvojího číslování je možná nejednoznačnost adresy. Z toho důvodu mě napadlo vytvořit nástroj, který by si pohrál s adresními místy a detekoval tyto adresy hledáním stejných čísel jako popisných a orientačních a pak by si mohl člověk z toho zjistit, zda je jeho adresa jednoznačná z dvojice čísel zadáním pouze popisného, pouze orientačního, jednoho i druhého nebo zda musí dávat dvě čísla, jelikož není jednoznačné ani jedno z nich. Přišlo by mi to velice užitečné.
Dále by mě zajímalo, proč se během první republiky nebo neujala ve městech, kde už oficiálně neexistují. Nevím přesně, zda se musela tehdy psát obě čísla a lidi byli líní je psát, dneska by mohlo stačit pouze jedno v závislosti na jednoznačnosti.
Pokud by byla vzestupnost čísel trochu důležitá, tak je nějaký nástroj na zjištění toho, kde čísla v řadě nejvíce rostou a klesají v dané ulici? Bylo by to dobré pro zjištění míst, kde by byla orientační čísla nejvíce potřeba. Díky!
Ahoj,
jenom by mě zajímalo, zda byla někdy v Česku vzestupnost čísel v ulici
důležitá nebo ne. Pochyboval bych, že by plynulá řada čísel s rostoucím
charakterem neměla žádnou prioritu. Nějak jsem ztratil ponětí o tom, jak se
pak daný dům hledá. Napadlo mě obecně o číslování domů vytvořit dotazník,
abych znal veřejné mínění. Přijde mi to velmi praktické.
Někdo mi naznačoval, že hlavním problémem dvojího číslování je možná
nejednoznačnost adresy. Z toho důvodu mě napadlo vytvořit nástroj, který by
si pohrál s adresními místy a detekoval tyto adresy hledáním stejných čísel
jako popisných a orientačních a pak by si mohl člověk z toho zjistit, zda je
jeho adresa jednoznačná z dvojice čísel zadáním pouze popisného, pouze
orientačního, jednoho i druhého nebo zda musí dávat dvě čísla, jelikož není
jednoznačné ani jedno z nich. Přišlo by mi to velice užitečné.
Dále by mě zajímalo, proč se během první republiky nebo neujala ve městech,
kde už oficiálně neexistují. Nevím přesně, zda se musela tehdy psát obě
čísla a lidi byli líní je psát, dneska by mohlo stačit pouze jedno v
závislosti na jednoznačnosti.
Pokud by byla vzestupnost čísel trochu důležitá, tak je nějaký nástroj na
zjištění toho, kde čísla v řadě nejvíce rostou a klesají v dané ulici? Bylo
by to dobré pro zjištění míst, kde by byla orientační čísla nejvíce potřeba.
Díky!
--
Aleš
Já sem tak před 20+ lety, v době kdy vrcholem internetu v mobilu byl WAP pracoval ve firmě, která se pokoušela o jakousi geolokační službu a na základě lokace nabízela databáze bodů zájmu blízké restaurace a další podniky.
Fungovalo to primárně v Praze, měli jsme lokální kopii UIR-ADR v SQL databázi a fungovalo to následovně. Uživatel si našel nejbližší domovní vchod a zadal do WAP stránky číslo z červené i modré tabulky. Tahle kombinace cca v 50% je unikátní a byl přímo určen adresní bod. Ve zbývajících případech to nabídlo seznam území kde se ta kombinace vyskytuje a uživatel podle červené tabulky vybral tu správnou, tím se určil adresní bod a tedy i poloha uživatele.
Dále brigádníci ve firmě do Excelových tabulek pořizovali databázi bodů zájmu a já jsem psal program, který pak validoval ty adresy na správnost a jednoznačnost a doplňoval aby v datech bylo uvedeno číslo popisné i orientační pokud existuje.
A z této práce s těmi daty vím, že v případě dlouhých ulic se jedno číslo může vyskytnout i víc než dvakrát, jednou jako orientační a i několikrát jako popisné, podle toho kolika katastry ta ulice prochází, jsem si skoro jist, že jsem narazil na případ, kdy to bylo třikrát, ale potenciálně to může být i vícekrát, to se dá celkem snadno zjistit nepříliš složitým SQL dotazem.
Je spousta obcí, kde nemají nejen čísla orientační, ale ani ulice, nebo ne všude. Chalupu máme na menším městě, měli jsme jen č.p. a před nějakým časem to tu pojmenovali a vytvořili "ulici", kde jsou 4 čp a 3 če. Přičemž ulice na žádné další nenavazuje - k další ulici blíže středu města je asi 500m bezejmenné místní komunikace. A i v Praze jsou městské části, kde nejsou přidělená orientační čísla, jako třeba Letňany.
Každopádně řešíš nesmysly, doplnění orientačních čísel by jednoznačnosti neprospělo a byla by to nesmyslná pakárna. Jednoznačnosti by naopak prospělo zrušení orientačních čísel, ale to je taky nereálné. Když dneska hledám adresu, tak vyhledávač automaticky nabídne možnosti a potenciální nejednoznačnost je hned vidět. Kdo dneska hledá adresu tak, že jde ulicí podle stoupajících nebo klesajících orientačních čísel?
Já sem tak před 20+ lety, v době kdy vrcholem internetu v mobilu byl WAP
pracoval ve firmě, která se pokoušela o jakousi geolokační službu a na
základě lokace nabízela databáze bodů zájmu blízké restaurace a další
podniky.
Fungovalo to primárně v Praze, měli jsme lokální kopii UIR-ADR v SQL
databázi a fungovalo to následovně. Uživatel si našel nejbližší domovní
vchod a zadal do WAP stránky číslo z červené i modré tabulky. Tahle
kombinace cca v 50% je unikátní a byl přímo určen adresní bod. Ve
zbývajících případech to nabídlo seznam území kde se ta kombinace
vyskytuje a uživatel podle červené tabulky vybral tu správnou, tím se
určil adresní bod a tedy i poloha uživatele.
Dále brigádníci ve firmě do Excelových tabulek pořizovali databázi bodů
zájmu a já jsem psal program, který pak validoval ty adresy na správnost
a jednoznačnost a doplňoval aby v datech bylo uvedeno číslo popisné i
orientační pokud existuje.
A z této práce s těmi daty vím, že v případě dlouhých ulic se jedno
číslo může vyskytnout i víc než dvakrát, jednou jako orientační a i
několikrát jako popisné, podle toho kolika katastry ta ulice prochází,
jsem si skoro jist, že jsem narazil na případ, kdy to bylo třikrát, ale
potenciálně to může být i vícekrát, to se dá celkem snadno zjistit
nepříliš složitým SQL dotazem.
Je spousta obcí, kde nemají nejen čísla orientační, ale ani ulice, nebo
ne všude. Chalupu máme na menším městě, měli jsme jen č.p. a před
nějakým časem to tu pojmenovali a vytvořili "ulici", kde jsou 4 čp a 3
če. Přičemž ulice na žádné další nenavazuje - k další ulici blíže středu
města je asi 500m bezejmenné místní komunikace. A i v Praze jsou městské
části, kde nejsou přidělená orientační čísla, jako třeba Letňany.
Každopádně řešíš nesmysly, doplnění orientačních čísel by jednoznačnosti
neprospělo a byla by to nesmyslná pakárna. Jednoznačnosti by naopak
prospělo zrušení orientačních čísel, ale to je taky nereálné. Když
dneska hledám adresu, tak vyhledávač automaticky nabídne možnosti a
potenciální nejednoznačnost je hned vidět. Kdo dneska hledá adresu tak,
že jde ulicí podle stoupajících nebo klesajících orientačních čísel?
On 07.07.2024 11:55, Aleš wrote:
Vytvořil jsem ze získaných dat zajímavou tabulku pro Prahu, které adresy
tvoří nejednoznačnost. U Sokolovské jsem žádnou další dvojici mezi dvěma
katastrálními územími nenašel, maximálně jsem zjistil jednu u Libušské
https://1drv.ms/x/c/949c7804033f02af/EWNK6fQ6hE5JjGUk5SoeOYoBPaMaFWDvWMQZUDHxtwvEIg?e=f1wtvm
Jediným možným řešením by mohlo být odlišit orientační čísla od
popisných písmeny, pak by bylo úplně jedno, zda se uvede pouze první
nebo druhé číslo. I když to už mohlo napadnout někoho přede mnou. Jinak
v celé ČR je to přes 18 tisíc dvojic a ani nevíme, zda v některých
městech platí pravidlo ulice a čísla orientačního.
--
Aleš
A jak hledáš v ulici dům podle popisného čísla ve městě, kde mají orientační čísla? Ten může stát úplně kdekoliv. A zrušení orientačních čísel by akorát dělalo při hledání domu naprostý chaos a zahraničním turistům by to vůbec neprospělo. Pokud je nevýhodou dvojího číslování nejednoznačnost, tak existuje řešení, které jsem již napsal, například Česká 5 může být Česká 221/5 nebo Česká 5/57, čistě teoreticky by se dalo k 221/5 přidat písmeno, třeba o, a vzniklo by Česká 221/5o, ale nevím přesně, zda by to bylo nějak k užitku. A nemyslím si, že jsou orientační čísla tam, kde se aktuálně nacházejí, naprostá zbytečnost.
A jak hledáš v ulici dům podle popisného čísla ve městě, kde mají orientační
čísla? Ten může stát úplně kdekoliv. A zrušení orientačních čísel by akorát
dělalo při hledání domu naprostý chaos a zahraničním turistům by to vůbec
neprospělo. Pokud je nevýhodou dvojího číslování nejednoznačnost, tak
existuje řešení, které jsem již napsal, například Česká 5 může být Česká
221/5 nebo Česká 5/57, čistě teoreticky by se dalo k 221/5 přidat písmeno,
třeba o, a vzniklo by Česká 221/5o, ale nevím přesně, zda by to bylo nějak k
užitku. A nemyslím si, že jsou orientační čísla tam, kde se aktuálně
nacházejí, naprostá zbytečnost.
--
Aleš
---------- Původní e-mail ----------
Od: Tonda <xtonda.konf na gmail.com>
Komu: OpenStreetMap Czech Republic <talk-cz na openstreetmap.org>
Datum: 7. 7. 2024 15:13:24
Předmět: Re: [talk-cz] Pár věcí k dvojitému číslování
"Já sem tak před 20+ lety, v době kdy vrcholem internetu v mobilu byl WAP
pracoval ve firmě, která se pokoušela o jakousi geolokační službu a na
základě lokace nabízela databáze bodů zájmu blízké restaurace a další
podniky.
Fungovalo to primárně v Praze, měli jsme lokální kopii UIR-ADR v SQL
databázi a fungovalo to následovně. Uživatel si našel nejbližší domovní
vchod a zadal do WAP stránky číslo z červené i modré tabulky. Tahle
kombinace cca v 50% je unikátní a byl přímo určen adresní bod. Ve
zbývajících případech to nabídlo seznam území kde se ta kombinace
vyskytuje a uživatel podle červené tabulky vybral tu správnou, tím se
určil adresní bod a tedy i poloha uživatele.
Dále brigádníci ve firmě do Excelových tabulek pořizovali databázi bodů
zájmu a já jsem psal program, který pak validoval ty adresy na správnost
a jednoznačnost a doplňoval aby v datech bylo uvedeno číslo popisné i
orientační pokud existuje.
A z této práce s těmi daty vím, že v případě dlouhých ulic se jedno
číslo může vyskytnout i víc než dvakrát, jednou jako orientační a i
několikrát jako popisné, podle toho kolika katastry ta ulice prochází,
jsem si skoro jist, že jsem narazil na případ, kdy to bylo třikrát, ale
potenciálně to může být i vícekrát, to se dá celkem snadno zjistit
nepříliš složitým SQL dotazem.
Je spousta obcí, kde nemají nejen čísla orientační, ale ani ulice, nebo
ne všude. Chalupu máme na menším městě, měli jsme jen č.p. a před
nějakým časem to tu pojmenovali a vytvořili "ulici", kde jsou 4 čp a 3
če. Přičemž ulice na žádné další nenavazuje - k další ulici blíže středu
města je asi 500m bezejmenné místní komunikace. A i v Praze jsou městské
části, kde nejsou přidělená orientační čísla, jako třeba Letňany.
Každopádně řešíš nesmysly, doplnění orientačních čísel by jednoznačnosti
neprospělo a byla by to nesmyslná pakárna. Jednoznačnosti by naopak
prospělo zrušení orientačních čísel, ale to je taky nereálné. Když
dneska hledám adresu, tak vyhledávač automaticky nabídne možnosti a
potenciální nejednoznačnost je hned vidět. Kdo dneska hledá adresu tak,
že jde ulicí podle stoupajících nebo klesajících orientačních čísel?
On 07.07.2024 11:55, Aleš wrote:
Vytvořil jsem ze získaných dat zajímavou tabulku pro Prahu, které adresy
tvoří nejednoznačnost. U Sokolovské jsem žádnou další dvojici mezi dvěma
katastrálními územími nenašel, maximálně jsem zjistil jednu u Libušské
https://1drv.ms/x/c/949c7804033f02af/EWNK6fQ6hE5JjGUk5
SoeOYoBPaMaFWDvWMQZUDHxtwvEIg?e=f1wtvm
Jediným možným řešením by mohlo být odlišit orientační čísla od
popisných písmeny, pak by bylo úplně jedno, zda se uvede pouze první
nebo druhé číslo. I když to už mohlo napadnout někoho přede mnou. Jinak
v celé ČR je to přes 18 tisíc dvojic a ani nevíme, zda v některých
městech platí pravidlo ulice a čísla orientačního.
--
Aleš